Hulmen 2015

V sobotu 25.7.2015 jsme se už tradičně vydali na jeden z nejpopulárnějších regionálních triatlonů, legendární Hulmen. Letos jsem se moc těšil hned z několika důvodů. Loni jsem se ze zdravotních důvodů nezúčastnil, takže jsem už pozoroval abstinenční příznaky. Navíc jsem spřádal plány na vítězství mezi Vesany, jelikož je to jeden z mála závodů, kde mám na Alberta Koteldora alespoň nějakou páku v podobě delšího plavání a rovinatého kola a to samé platí i pro mé soupeření s Rosťou, kterému jsem navíc měl vracet týden starou jedenáctivteřinovou porážku z Morkovic. Posledním důvodem byla i na naše letošní poměry docela bohatá Vesanská účast, která zahrnovala jmenovitě Kotla, Haju, Kasiho, Vlčka, Romču, Rosťu a mě (Pavel). O zábavu a vnitroklubové soupeření bylo tedy postaráno.

Vše začalo už ranním odjezdem, kdy se mě a Kasiho pokoušel Kotel rozhodit tím, že zaspal. Nakonec jsme ale všechno stihli a po uložení kol do depa jsme měli ještě spoustu času na rozkoukání a analýzu soupeřů (především Kotel, který startoval s číslem 188 a měl tedy možnost si všechny detailně prohlédnout). V Hulíně je vždycky trochu loterií, koho člověk chytne na kole a jestli si tím pádem s někým pomůže. Já jsem startoval asi minutku po Rosťovi a tak jsem doufal, že se snad na kole někde potkáme. Plavání se mi docela standardně vydařilo, na vteřinu stejný čas jako předloni a celkově osmé místo po výběhu z prvního depa. Ještě jsem stihnul zjistit, že Rosťa vylézal z bazénu až za mnou a tak jsem valil, co to šlo. V prvním okruhu kola jsem si to ale musel odedřít sám, jelikož jsem předjel jen několik pomalejších soupeřů a Rosťa s asi čtyřčlennou skupinkou mě chytil až v Pravčicích. Tam už ostatní ze skupiny mířili do cíle a tak jsme do druhého okruhu vyrazili s Rosťou sami. Musím ho pochválit, že tahal jako blázen, snažil jsem se mu střídat, ale po chvilce jsem už vždycky zaslechnul hučení karbonových ráfků a snažil jsem se to uviset. Nakonec jsme to společně dotáhli až do depa. Při srovnání s předloňským časem jsem asi deset vteřinek ztratil, ale vzhledem k povětrnostním podmínkám a letošnímu slabšímu tréninku jsem byl více než spokojený. V depu jsem přezul celkem rychle a tím jsem také pláchnul Rosťovi. Z druhého depa jsem vybíhal ještě na celkově osmém místě, ale vzhledem k mým běžeckým kvalitám bylo jasné, že to neudržím. Neběželo se mi nijak špatně, ale sláva to taky nebyla, oproti předloňsku asi padesát vteřin zhoršení, to samé i celkově. Nakonec z toho ale bylo 17. místo a 7. v kategorii, což je tady asi můj druhý nejlepší výsledek v historii, takže spokojenost na sto procent. Rosťovi jsem s jeho vlastní pomocí oplatil porážku a po doběhu Kotla jsem se radoval z Vesanského titulu. Pěkný souboj na dálku předvedli i Vlček s Hajou, kde Vlček zvítězil asi o minutku. Super výsledek dal i Romča, tomu Vesanská bedna utekla jen o dvě minutky. A nemůžeme opomenout ani statečný výkon Kasiho, který se nenechal rozhodit několika nevhodnými poznámkami jinak vynikajícího komentátora Ondry a dokončil rozhodně se ctí.

Celkově musím říct, že šlo o moc pěkný závod. Možná škoda počasí, v závěru sílil vítr a do výsledků to asi trochu promluvilo, ale s tím se sotva něco nadělá. Takže teď už se všichni těšíme na obnovenou tradici Holešovmana, který následuje s dvoutýdenním odstupem a Vesany tam bude určitě zase hodně vidět :-)

Pavel

Výsledky Vesanů: